Počty zaměstnanců trati v úseku žst.Vejprnice-žst.Domažlice (bez)Pan Jindřich Mates je bývalým dlouholetým zaměstnancem ČD, který během své služby na dráze prošel všemi stanicemi na trati 180. Dodnes je pro něho železnice předmětem zájmu a ve svém volném čase shromažďuje inforamce o dopravnách na domažlické trati, o jejich vývoji, účelu, o počtech pracovníků a podobně. Následující přehled je jedním z několika materiálů, které mi před Vánoci poslal a dovolil zveřejnit.
V úseku trati Vejprnice-Domažlice (bez) pracovalo po roce 1945 celkem 248 pracovníků. Jedná se provozní pracovníky železničních stanic. Nejsou mezi ně započítáni pracovníci Traťových distancí zabezpečujících údržbu tratí a pracovníci Sdělovací a zabezpečovací distance pracující na údržbě zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Během let se stav pracovníků měnil dle počtu odpracovaných hodin v měsíci tak, jak se celostátně snižovala délka pracovní doby. Zpočátku se pracovalo ve dnech pondělí-sobota s jedním volným dnem - nedělí. Později se snížila pracovní doba v sobotu na šest hodin. K dalšímu snížení došlo, když byly stanoveny jen dvě pracovní soboty v měsíci. Nakonec byly zrušeny i tyto a byla stanovena pracovní doba pondělí-pátek se dvěmi volnými dny v týdnu. To znamenalo zvýšení počtu pracovníků o jednoho pracovníka na každé stanoviště a jednoho pracovníka jako střídače vždy na dvě pracoviště. Pokud nebylo možno zajistit dostatečný počet pracovníků, bylo nutno zabezpečovat nepřetržitý provoz prací přesčas. Dále docházelo ke snižování počtu pracovníků vzhledem ke zlepšování bezpečnosti vlakové dopravy. Bylo prováděno zabezpečování silničních přejezdů různými typy zabezpečení, ve stanicích pak zabezpečení reléovým zařízením. Tím byla dosaženo značné úspory pracovníků. |