Železniční trať 180: Plzeň – Domažlice – Furth im Wald

Domažlická trať ožila tři měsíce trvajícími nákladními odklony

Publikováno 18.09.2026

Bohužel již několik let je domažlická trať bez pravidelné průběžné nákladní dopravy. V úseku Plzeň–Domažlice je trasován jeden pár manipulačních vlaků 87700/87701 pro obsluhu nácestných stanic a užšího okolí Domažlicka. Přes hraniční přechod do německého Furth im Waldu však jezdí pouze ad-hoc vlaky, obvykle vedené v režii různých nestátních dopravců. Jejich četnost je však nízká a zdaleka neodpovídá potenciálu této trasy. Nárazovým oživením jsou tak pouze odklony nákladních vlaků, které pravidelně využívají jiné, zejména elektrizované a pokud možno dvoukolejné trasy. Takovou odklonovou vozbu si v létě roku 2026 vyžádaly rozsáhlé výluky na rakouské a německé železniční síti. Svým rozsahem a délkou trvání šlo o největší takovou akci od odklonů v roce 2014.

Potřeba rozsáhlých odklonů byla vyvolána několikaměsíční sanací hlavní tratě mezi Norimberkem, resp. Regensburgem (Obertraubling) a Passau, při níž společnost DB IngraGO přistoupila k úplnému vyloučení provozu na této důležité spojnici Německa s Rakouskem. Další výluky probíhaly i na rakouské a italské síti. Okolo 120 nákladních vlaků denně bylo odkloněno na trať z Mnichova do Salzburgu, výrazně menší množství vlaků využívalo i trasy přes ČR. Šlo jak o tradiční směry z Bad Schandau/Děčína dále do Rakouska, tak o trasu Schirnding/Cheb – Plzeň – České Budějovice – Horní Dvořiště/Summerau, kudy jezdily např. i přímé vlaky dopravce DB Cargo vedené jeho Vectronem. Další vnitrostátní výluky v okolí německého Weidenu (Oberpf) si však od 16. června 2026 vyžádaly přesměrování některých vlaků i přes hraniční přechod Furth im Wald/Česká Kubice, a to až do 14. září, kdy tyto výluky skončily a odklony se mohly vrátit zpět na provozně výhodnější ramena.

Během uvedených tří měsíců byly po trati Furth im Wald – Domažlice – Plzeň a zpět vedeny zejména přepravy železného šrotu, ocelových svitků a dalších ocelových polotovarů mezi západním Německem a průmyslovými podniky v Linci a St Valentin. Dopravcem na domažlické trati byla společnost ČD Cargo, v Plzni si vlaky na další cestu do Českých Budějovic a Rakouska přebíral dopravce DB Cargo Czechia. Mimo to byly po domažlické trati trasovány ucelené vlaky automobilů mezi Kolínem a německým Saarbrückenem, či francouzským městem Valenciennes, resp. blízkým překladištěm v Onnaing, vzácněji pak i další autovlaky ze slovenské Trnavy nebo ze Srbska do Schwandorfu. Mezi méně časté přepravy patřily ucelené vlaky cisteren s chemickými produkty vypravované mezi Polskem či Sokolovem a německým Burghausenem nebo Münchsmünsterem, nebo ojedinělé přepravy koksu z Polska do Garchingu. Také všechny tyto vlaky dopravovalo mezi Plzní a Furthem ČD Cargo. Mezi zúčastněné dopravce na německé straně patřily DB Cargo, SmartRail, nebo Triangula.

Protože lokomotivy řady 742.7 ČD Cargo nemají vydané povolení pro zajíždění do Německa, bylo třeba najít pro těžké traťové výkony vhodnou náhradu. Podobně jako při odklonech na trati Plzeň–Žatec–Chomutov v roce 2025 padla volba na nemodernizované lokomotivy řady 750, které lze v okolí Plzně stále ještě dobře využít i při absenci zabezpečovacího systému ETCS. Do Plzně tak bylo redislokováno pět zástupců této řady. Šlo o stroje inventárních čísel 061, 213, 235 a 287, dobře známé již ze žateckých odklonů, navíc je ale doplnila lokomotiva 750.330, tedy podobně jako 213ka zástupce „brejlovců“, které bývaly za časů unitárního dopravce v plzeňském depu doma. „Brejlovce“ byly provozovány zejména ve dvojicích, skládaných postupně z různých aktuálně provozních strojů. Nezřídka byla provozována i dvě „dvojčata“ zároveň a v souhrnu odvezly „nulky“ většinu ze všech odklonových vlaků. Zejména v počátcích odklonové vozby, a poté nárazově i při snížené disponibilitě řady 750, byly ale využity i domácí plzeňské „tranzistory“ řady 742. Do provozu se tak zapojily stroje inventárních čísel 206, 323, 349, 381, 393, 433, 439 a 440. Zcela mimořádným bylo pak jedno noční odvezení soupravy prázdných autovozů z Domažlic do Plzně dvojicí „špaget“ 731.013 a 030.

Celkově projelo po domažlické trati za dobu trvání odklonové vozby přes 130 odklonových vlaků. V necelých 50ti případech absolvovaly trasu Plzeň – Furth im Wald nebo opačně samotné lokomotivy bez zátěže, nepočítaje v to další Lv jízdy mezi Furthem a Domažlicemi z důvodu delšího čekání na obratový vlak. I přes určité komunikační problémy mezi zúčastněnými dopravci na české a německé straně a komplikace administrativního rázu, které nezřídka vyústily v rušení či odkládání vlaků nebo uvedené lokomotivní jízdy, domažlická trať znovu prokázala svou důležitou roli v mezistátní nákladní dopravě. Je proto škoda, že Správa železnic zejména z finančních důvodů znovu přehodnocuje plánované investice do modernizace této trati, a že německá strana dlouhodobě nejeví v tomto směru větší aktivitu. Odklony ČD Cargo vedené atraktivními lokomotivami se staly také vítaným cílem fotografů, přestože časová poloha vedení vlaků, kdy tyto obvykle vyrážely v časných ranních hodinách z Plzně a okolo poledních hodin zpět z Furth im Waldu, poněkud omezovala volbu vhodných fotomíst.