Železniční trať 180: Plzeň – Domažlice – Furth im Wald

Grafikon 2011/2012

Publikováno 11.12.2011

Rok se s rokem sešel, je zde 11.prosinec 2011 a s ním příchod nového grafikonu vlakové dopravy - pojďme se tedy podívat, jaké změny GVD 2011/2012 přináší na trati 180. V úvodu třeba říci, že pro cestující se nic nemění - na domažlické trati nedošlo k žádnému posunu časů odjezdů či příjezdů vlaků, nebyl zaveden nový spoj a naštěstí nebyl ani žádný spoj zrušen. Všechny novoty se tak týkají řazení souprav vlaků či vnitřní organizace jejich provozu.

První významné změny nastávají opět u mezistátních expresů z Prahy do Mnichova/Norimberka a zpět. Došlo nejen k určitým obměnám v řazení souprav, ale také k přečíslování dvou párů expresů, respektive k prohození jejich čísel. Jde jednak o Ex Franz Kafka z Prahy do Mnichova a zpět, který v minulých grafikonech jezdil pod čísly 354/357 a jednak o Ex Jan Hus z Norimberka do Prahy a zpět, který byl dříve veden pod čísly 351/352. Od nového grafikonu je situace opačná, Ex Franz Kafka je číslován jako 352/351 a Jan Hus je veden jako Ex 357/354, přestože oba vlaky jezdí nadále ve stejných časových polohách. Nyní ke změnám v řazení souprav: jediným vlakem, kterého se žádné změny nedotkly je Ex 355/356 Albert Einstein, který je nadále sestaven ze čtyř vozů Bm a vozu ABvmz61 v barvách Alexu. Stejného řazení se posílením o jeden vůz Bm nově dočkal také Ex 357/354 Jan Hus. Zlepšení kvality by měli nově pocítit cestující Ex 350/353 Karel Čapek. K poloslužebnímu vozu jsou nově místo neklimatizovaných vozů Bee a Bpee připojeny tři vozy Bee v provedení s klimatizací. Naopak bistro vůz ARmpee byl nahrazen vozem Ampz, čímž tento spoj přišel o službu poskytování občerstvení. Nakonec zbývá Ex 352/351 Franz Kafka. Také z tohoto vlaků byl stažen bistro vůz ARmpee a s ním i služební BDbmsee. Místo nich jsou nově řazeny vozy Ampz a WRmz, tedy plně restaurační vůz, který byl svého času řazen i na dosud nejprestižnějším spoji na domažlické trati - EC 166/167 Albert Einstein. Nyní jsou tedy všechny expresy jezdící mezi Plzní a Furthem im Wald pětivozové, přičemž u některých z nich byla opět o něco zvýšena kvalita vozového parku - další důkaz o vzrůstající prestiži mezistátního spojení tímto směrem.

Nakonec se podívejme na změny v osobní dopravě. Zatím naštěstí nedochází k žádné změně v nasazování ,,Brejlovců" řady 754 na osobní vlaky mezi Plzní a Domažlicemi. Turnusová skupina pro tuto trať nadále vyžaduje tři stroje, které mají na starosti vozbu stejných vlaků jako dříve. Aktuálně by měly být nasazovány lokomotivy 754 058 (v první verzi nového jednotného nátěru vozidel ČD), 754 059 a 060. Druhá významná změna nastává ve složení souprav osobních vlaků vedených motorovými vozy. Se změnou grafikonu odešly z Plzně všechny vozy řady 854, na osobních vlacích na domažlické trati se tak s nimi nadále nesetkáme. Nahradily je vozy řady 842, které zde byly pravidelně nasazovány i dříve. Pár vlaků 7444/7445 z Plzně do Nýřan a zpět by měl být veden soupravou ve složení 843+řídící vůz.

150 let trati

Publikováno 16.10.2011

V sobotu 15.října 2011 oslavila trať Plzeň-Domažlice-Furth im Wald 150.výročí zahájení veřejného osobního provozu. Oficiální oslavy tohoto významného okamžiku proběhly téměř přesně před měsícem, kdy projely po trati dva páry slavnostních vlaků z Plzně do Domažlic a zpět vedené parní lokomotivou 475.111, skutečných 150.let se však trať z Plzně do Furhu dočkala právě 15.října. Jde přitom nejen o výročí trati jako takové, ale i o výročí přivedení železnice do Plzně a vlastně do celých západních Čech, neboť právě trať Plzeň-Furth im Wald (jakožto první zprovozněný úsek České západní dráhy) byla první železniční tratí, která do zdejších končin pronikla. O rok později byla pak zprovozněna i druhá část trati společnosti Česká západní dráha, totiž úsek z Plzně do Prahy na Smíchov.

Domažlická trať plnila od počátku funkci důležité tepny pro dopravu osob i nákladů a plní ji naštěstí dodnes, byť její význam v rámci železniční sítě postupem času mírně poklesl. Na rozdíl od později vystavěných hlavních tratí na území západních Čech zůstala neelektrifikovaná a později se stala opomíjenou z hlediska provozu mezistátních vlaků, především v osobní dopravě. Přesto je to právě tato trať, na níž je dnes upřena pozornost v souvislosti s plánováním přestavby na vysokorychlostní trať. Ať se již tyto plány naplní nebo ne, ukazují, že jde o vhodně trasovanou trať s potenciálem dalšího rozvoje především mezistátního železničního provozu a že je její význam v dnešní době stejně vysoký, jako v roce 1861, kdy byla postavena.

Popřejme tedy trati všechno nejlepší a především mnoho dalších let existence a provozování osobní i nákladní dopravy na ní.

Další střet vlaku s automobilem

Publikováno 11.10.2011

V úterý 11.října 2011 ráno došlo na železničním přejezdu v obci Chotiměř, ležícím mezi zastávkou Osvračín a nádražím v Blížejově, ke střetu osobního vlaku 7407 s osobním automobilem. Vlak vedený lokomotivou 754 019 osobní automobil zcela sešrotoval, řidič však vyvázl jen s lehkými zraněními. Provoz na trati mezi Staňkovem a Blížejovem byl na několik hodin zastaven a nehodu začala ihned vyšetřovat Drážní inspekce. Osobní vlaky i expresy nahradily ve vyloučeném úseku autobusy, osobní vlak 7407 byl v úseku Staňkov-Plzeň nahrazen soupravou 842.013+2*Bdtn od Os 7404, která dorazila do Plzně se zpožděním 50 minut. Jednu fotografii nehody lze nalézt ve zprávě na serveru novinky.cz.

Porucha na motorovém voze zastavila dopravu mezi Staňkovem a Blížejovem

Publikováno 24.07.2011, Aktualizováno: 28.7.2011

Zneprůjezdnění úseku tratě ze Staňkova do Blížejova, mnohaminutová zpoždění všech pravidelných vlaků a vrásky na čele mnohých zaměstnanců podílejících se na provozu na trati způsobil v sobotu 23.7.2011 osobní vlak č.7419 z Domažlic do Plzně. Souprava tvořená motorovým vozem 854 010 a dvěma přípojnými vozy řady Btn vyrazila z Domažlic včas a bez problémů. Ty ale nastaly za zastávkou Osvračín, odkud vlak odjel v 16:02. Motorový vůz vydával nezvyklý zvuk a nenabral ze zastávky ani potřebnou rychlost. Pár set metrů za zastávkou, poblíž výhybky odbočky Vránov, potom motor ztichl úplně a osobní vlak na širé trati zastavil.

Za osobním vlakem se zanedlouho z Domažlic vydal na cestu také Ex353 směřující papírově z Norimberka do Plzně a do Prahy (papírově proto, že zaměstnanci Arrivy již delší dobu stávkují a tyto expresy tedy vyráží na svou cestu nikoliv z Norimberka, ale až z Domažlic). Přestože některé údaje hovořili o tom, že expres zůstal stát na krycím návěstidle před odbočkou Vránov, tedy až na trati za stanicí Blížejov, ve skutečnosti se na trať nevydal a zůstal stát již v Blížejově.

Motorový vůz 854 010 nebyl schopen pohybu, neboť se mu zadřela převodovka. Bylo proto rozhodnuto, aby ,,Herkules" 223 062, který se svým Ex353 zastavil v Blížejově, odtlačil soupravu osobního vlaku 7419 do Staňkova a poté se vrátil pro soupravu expresu, do které by ve Staňkově přestoupili také cestující z vlaku 7419 a pokračovali by na Plzeň. Plán se ale nezdařil, ,,Herkules" dotlačil osobní vlak jen o několik desítek metrů dále před silniční přejezd nacházející se ještě hodný kus před Staňkovem. Zadřená převodovka totiž zcela zablokovala kola motorového vozu a ten tak nebyl schopen jízdy ani za pomoci jiného stroje. ,,Herkules tedy zanechal vlak u silničního přejezdu a vrátil se do Blížejova ke své soupravě Ex353, který byl poté v úseku Blížejov-Plzeň zcela odřeknut.

Cestující osobního vlaku do Plzně museli u přejezdu přestoupit do autobusu NAD, který je dovezl do stanice ve Staňkově, kam potom dorazily autobusem také cestující z odřeknutého expresu. Ve Staňkově již čekala osobní souprava tvořená vozem 842 013 a dvěma přípojnými vozy od protijedoucího vlaku č.7420 do Domažlic připravená k jízdě do Plzně. Tato souprava, která odjela ze Staňkova jako osobní vlak 7421, měla v úseku Staňkov-Plzeň nahradit nejen Os 7419, ale také Ex353 tak, aby lidé stihli další přípoje v Plzni. Do Plzně ale dorazil vlak až v 19:05, tedy s dvouhodinovým zpožděním oproti Os7419 a Ex353 a hodinovým zpožděním vzhledem k pravidelnému příjezdu Os7421.

V té době, tedy po sedmé hodině večer, stála nepojízdná souprava od 7419 stále ještě na trati u silničního přejezdu, který celou dobu vyzváněl jako blázen. Teprve v 19:20 dorazila z Plzně lokomotiva 754 057, která dovezla nějaké nářadí a několik techniků z DKV Plzeň, kteří měli zajistit stažení motorového vozu z trati. Lokomotiva se soupravou vlaku několikrát cukla, nicméně až do osmé večerní hodiny setrvali ,,Brejlovec" i osobní vlak na místě. Pracovníci DKV Plzeň museli odpojit převodovku od kardanů a teprve poté mohl ,,Brejlovec" 754 057 odtáhnout soupravu do Plzně, což se ale podařilo až v pozdních večerních hodinách.

Pro osobní vlaky byla během odpoledne zavedena náhradní autobusová doprava mezi Staňkovem a Blížejovem, vlak 20199 (a možná i další) byl dokonce autobusem nahrazen v celém úseku z Blížejova až do Plzně. Do autobusů musely zřejmě přesedat také cestující expresů 356 a 357, které v úseku trati Blížejov-Domažlice odvezl ,,Herkules" 223 062, zatímco v úseku Plzeň-Staňkov se do jejich čela postavil ,,Brejlovec" 754 027.

Nový foťák a nedávné události na trati

Publikováno 14.07.2011, Aktualizováno: 18.7.2011

Všem pravidelným i nově příchozím návštěvníkům webu se omlouvám, že se zde již delší dobu neobjevila žádná aktualizace. Na web jsem rozhodně nezanevřel, jen jsem na něj v poslední době neměl mnoho času. V průběhu května a června jsem byl zaneprázdněn studijními povinnostmi a posledních pár týdnů jsem věnoval svému dalšímu koníčku - fotografování. Po dlouhé době jsem totiž našetřil potřebnou částku a zakoupil jsem nový fotoaparát, digitální zrcadlovku Nikon D90. Představuje pro mě nejen mnoho nových možností při fotografování, ale také (doufám) lepší kvalitu fotografií, prezentovaných i na tomto webu.

A aby web zůstal i nadále alespoň trochu aktuální, přidávám s jistým zpožděním tři novinky:

V červnu dorazili do Plzně dva rekonstruovaní ,,Brejlovci" 753 768 a 753 769 společnosti ČD Cargo, kteří byli nasazeni na vozbu nákladních vlaků v okolí Plzně, především pak na trati do Domažlic a Furthu im Wald. Jsou tak vedle ,,kocourů" řady 742, lokomotivách řady 745 společnosti RailTransport a dalších vzácně se vyskytujících strojů různých společností dalšími lokomotivami, které lze v čele nákladních vlaků na trati 180 spatřit. Pro plzeňské ČD Cargo jsou jistě vítanou posilou z hlediska vyšší maximální rychlosti a především vyššího výkonu, než jakým disponují na trati 180 dosud výhradně nasazované lokomotivy řady 742.

Další událost z posledních týdnů potěšila jistě cestující, především ty, kteří začínají či končí cestu v Nýřanech, případně zde přestupují. V nýřanské stanici bylo totiž investováno do nového informačního systému nainstalovaného koncem června. Na budovu stanice byl zavěšen nový elektronický informační panel, který zobrazuje šest nejbližších vlaků s časy odjezdů a nástupišti a bylo spuštěno nové automatické hlášení, které nahradilo dřívější živé hlášení výpravčích. Nýřanské nádraží si to jako třetí nejfrekventovanější nádraží na domažlické trati jistě zaslouží.

Poslední novinkou je znovu-vybudování akvaduktu nad tratí poblíž odbočky Pasečnice. Původní akvadukt, přivádějící pitnou vodu do Domažlic byl stržen roku 1985 kvůli neuskutečněným plánům na elektrifikaci trati. Nová lávka, usazená nad trať 23.června 2011, bude nyní sloužit nejen k dopravě vody, ale stane se také součástí budované cyklostezky z Domažlic k Babylonu. Fotografie a další informace naleznete v článku Domažlického deníku.

Na závěr dvě poslední krátké zprávy: Od začátku července se připravuje odsranění mechanických závor na plzeňském zhlaví stanice Holýšov. Na místě bude pravděpodobně instalováno světelné výstražné zabezpečení a to v říjnu letošního roku. A nakonec fanoušci trati jistě vědí, že na říjen letošního roku připadá 150 výročí zahájení pravidelného provozu na první části trati České západní dráhy, tedy právě na trati z Plzně do Furthu im Wald. Oslavy tohoto výročí se zřejmě sloučí s oslavami Dne železnice 17.září, kdy je plánována jízda historického vlaku vedeného šlechtičnou 475.111 z Plzně do Domažlic (Furthu ?) a zpět. Akce se připravuje, podrobnosti tedy zatím nejsou známy. Tolik vyjádření Radka Joklíka z ČD.

Konec klasických souprav?

Publikováno 18.03.2011

Když dostaly České dráhy od Plzeňského kraje v říjnu roku 2009 po zrušeném výběrovém řízení zakázku na provozování osobní dopravy mezi Plzní a Domažlicemi na další desetileté období, slíbily, že místo současných zastaralých souprav nasadí na trať nové motorové jednotky. Mimo opakovaných slibů se pak delší dobu nic nedělo, až nyní učinil dopravce nový rozhodný krok. Ve čtvrtek 17.března 2011 oznámily České dráhy, že uzavřely s polským výrobcem regionálních vozidel PESA Bydgoszcz kontrakt na 31 dvoudílných motorových jednotek typu LINK II. Tyto jednotky by měly být podle tiskové zprávy ČD nasazeny v Karlovarském, Ústeckém, Zlínském a právě Plzeňském kraji na trati Plzeň-Domažlice. Veškerou osobní dopravu by na této trati mělo zajistit 9 jednotek, z nichž první by se zde měla objevit v prosinci 2012 a poslední na jaře 2014.

Jednotky jsou částečně nízkopodlažní a jsou schopny vyvinout rychlost až 120 km/h. Kapacita každé jednotky je přibližně 120 míst, přičemž výrobce garantuje možnost spojení až tří jednotek dohromady. Ani kapacita tří spojených jednotek se však nevyrovná kapacitě, jakou v současné době nabízejí např. vlaky 7407, 7416 a 7418, přičemž bývají plně obsazeny. Rovněž pouhé dvoje dveře, kterými jednotka na každé straně disponuje, by určitě zpomalovaly výstup a nástup cestujících u těchto hojně využívaných vlaků. Je tedy otázka, jak plánují České dráhy tento problém vyřešit. Již v minulosti se vyskytovaly plány na obsluhu trati 180 motorovými jednotkami desiro, ty však počítaly s vedením vlaků ve špičkách klasickými soupravami. Nyní se však zdá, že má dopravce v úmyslu využít nové vozy na zajištění všech spojů.

Zdroj: tisková zpráva ČD a.s., server Zelpage.cz

Vzpomínky na zimu

Publikováno 09.03.2011

Jaro se konečně definitivně blíží a na zimu již většina z nás nemyslí a nevzpomíná. Z pohledu dění na železnici byla však uplynulá zima 2010/2011 - a zvláště její nástup - opravdu zajímavá, pojďme si tedy na tento čas ještě v krátkosti zavzpomínat.

První sníh napadl již na přelomu listopadu a prosince 2010, nešlo však o pomalý a rozpačitý nástup zimy jak tomu obvykle bývá, ale rovnou o vznik sněhové kalamity na většině území ČR. Tento stav, tak jako vždy, pochopitelně většinu odpovědných orgánů nemile zaskočil a dotkl se téměř každého, kdo potřeboval v uvedenou dobu někam cestovat, ať již auty a autobusy, nebo po železnici. Tak jako v celé republice, projevila se sněhová kalamita z přelomu listopadu a prosince také na provozu mezi Plzní a Domažlicemi. V důsledku nečekaně zavátých kolejí a výhybek, častých lomů kolejnic způsobených nenadálými mrazy, popadaných stromů a trakčních vedení na elektrifikovaných tratích, výpadků zabezpečovacích zařízení a poruch hracích vozidel, vznikala u vlaků osobní, ale především mezistátní dopravy nemalá zpoždění, která se pak přenášela i na ostatní vlaky v rámci prakticky celé železniční sítě.

Na trati 180 nastaly první problémy již 29.listopadu 2010. Tehdy ještě nebyl na vině sníh, ale řidič osobního automobilu, který vjel v Hradci u Stoda na přejezd před přijíždějící rychlík 350. V důsledku srážky byl mezi Stodem a Holýšovem zastaven provoz na čtyři hodiny. Zcela rozhozené oběhy souprav a také krátkodobě nedostatečný počet ,,Herkulů" spolčenosti Arriva, způsobený jednak srážkou R350 s automobilem v Hradci u Stoda, jednak údajně nevyhovujícími klimatickými podmínkami, které prý některé stroje nevydržely, měl za následek v posledních listopadových a v prvních prosincových dnech mimořádná nasazení lokomotiv řady 754 ČD na několik rychlíků mezi Plzní a Českou Kubicí, kde se mimořádně přepřahalo. Šlo zejména o ,,brejlovce" 754 015 a 754 060. V důsledku toho byly i na osobní vlaky mimořádně nasazovány záložní lokomotivy 750 253 a později i 750 236.

Další velké problémy pak přineslo husté a vytrvalé sněžení ve středu 1.12.2010. Železniční doprava na téměř celé síti SŽDC zcela zkolabovala. Útěchou budiž pouze fakt, že ani autobusová a jiná doprava na tom nebyla lépe. Katastrofický byl v tomto čase především stav na trati 170 v úseku Plzeň-Praha. Výše uvedené problémy spolu s mnohými jednokolejnými úseky, způsobenými výstavbou třetího tranzitního koridoru, způsobovaly na této trati velká zpoždění rychlíků i osobních vlaků. Zpoždění mezistátních rychlíků z Prahy do Plzně, Domažlic a Mnichova či Norimberka, jakož i spojů v opačném směru, kterých se pro změnu dotkly problémy v německé síti, se pak přenášela také do provozu na trati 180, kde byly pravidelné osobní vlaky zpožďovány zcela nepravidelně jezdícími rychlíky. Výjimkou nebyl dvě a více hodin zpožděný spoj, a protože byly zatím vyřešeny problémy s nedostatkem ,,Herkulů", bylo několikrát možno vidět v Plzni na hlavním nádraží i dva stojící ,,Herkuly" najednou.

Situace se nezlepšovala ani v následujících čtyřech dnech, kdy již sice nesněžilo, ale velmi nízké teploty způsobovaly jak další lomy kolejnic, tak ,,zamrzání" hnacích vozidel a celých souprav ve stanicích (opět především na trati 170). Zpoždění neustávala, spíše naopak, některé osobní vlaky mezi Plzní a Domažlicemi byly dokonce odřeknuty, obvykle z důvodu selhání vozidla. Pravděpodobným rekordmanem byl v tomto ohledu R350, který vyjel v sobotu 4.12.2010 z Prahy s téměř pětihodinovým zpožděním, které pak dále během jízdy pětihodinovou hranici opravdu překročilo. Stav se začal uklidňovat až v neděli večer, avšak již v pondělí 6.12.2010 nastaly na trati 180 další problémy, které způsobil pád několika borovic obtěžkaných zmrzlým sněhem na kolej mezi Stodem a Holýšovem. Trať musela být v tomto úseku uzavřena a náhradní dopravu zajišťovaly autobusy. V úterý byla pak zcela uzavřena také trať z Domažlic do Furthu im Wald a dále na DB až do Schwandorfu, neboť byla - především na německé straně - zavátá a neprůjezdná. Díky tomu byl zcela přerušen provoz mezistátních rychlíků, neboť nebylo nějaký čas možno zavést v tomto úseku ani náhradní autobusovou dopravu. Trať na německé straně byla zprovozněna již ve středu ráno, na české straně to trvalo o něco déle.

Teprve poté začalo pomalé navracení k normálu, i když zpoždění občas nadále dosahovala desítek minut. Zima neúprosně pokračovala, naštěstí se ale už neopakovala další kalamitní situace a provoz se dařilo bez dalších větších problémů udržet. Jediným nedostatkem provozu na trati 180 byla pak po větší část zimy nestandardní řazení souprav, do kterých se také promítla změna grafikonu v neděli 12.prosince. Z hlediska dřívějších událostí to však byly již jen nepodstatné drobnosti, které spíše zaujaly fanoušky, ale nevadily cestujícím.