Železniční trať 180: Plzeň – Domažlice – Furth im Wald

hlavicka, logo

žst. Nýřany

nyrany

Nýřany jsou v současné době zřejmě nejfrekventovanější stanicí na trati, co se týče pohybu cestujících. Stanice vznikla svého času v centrální části nýřanského uhelného revíru a sloužila zejména svážení uhlí z okolních šachet. Nic takového tu dnes již nenajdeme, v Nýřanech však bydlí asi 7000 lidí, kteří vesměs dojíždějí do blízké Plzně za prací nebo do škol, a železnice je zde proto velmi využívaným dopravním prostředkem. Ranní vlaky do Plzně jsou zde ,,brány útokem" a rovněž odpolední vlaky jedoucí z Plzně do Domažlic odtud pokračují dál téměř ,,poloprázdné". Ze stanice vychází také místní dráha 181 do Heřmanovy Hutě (uvedená do provozu v roce 1905) a několik vleček, takže Nýřany jsou i důležitým dopravním uzlem na trati. Turistickou atrakcí je také muzeální dráha otevřená v roce 2015 plzeňským IMC klubem na vlečce do podniku Dioss Nýřany.

Stanice leží oficiálně v km 123,124. Je vybavena elektromechanickým zabezpečovacím zařízením 2.kategorie se světelnými návěstidly s rychlostní návěstní soustavou a kolejovými obvody, na plzeňském zhlaví pak reléovým zabezpečovacím zařízením 3.kategorie. Zatímco donedávna byla stanice ovládána jak výpravčím ze staniční budovy, tak na domažlickém zhlaví signalistou ze stavědla č.2, dnes má celou stanici na starosti pouze výpravčí. Roku 2011 byl ve stanici instalován elektronický panel zobrazující nejbližší odjezdy osobních vlaků a bylo spuštěno automatické hlášení příjezdů a odjezdů, do té doby byly informace vyhlašovány výpravčím stanice.

Ve výpravní budově (km. 123,136) se nachází dopraví kancelář, skladovací prostory a zřejmě také bývalé byty. Čekárna a výdejní okénka pro cestující se nacházejí v novější, částečně prosklené přístavbě na domažlické straně budovy, která zároveň z této strany uzavírá zastřešený prostor před budovou. Na obou zhlavích stanice stála dlouhá léta věžová stavědla, to na plzeňském zhlaví však bylo srovnáno se zemí na jaře 2011 a druhé na domažlickém zhlaví následovalo nedlouho po prvním. Těsně za konci obou zhlaví kříží trať silnice, obzvláště na domažlickém zhlaví velmi frekventovaná. Spíše v dřívějších dobách byla nepostradatelnou součástí stanice výtopna stojící dodnes nedaleko staniční budovy. Svého času sloužila parním lokomotivám místní dráhy 181, ale dnes je nejspíš využívána pro traťové mechanismy SŽDC. Jen pár metrů před výtopnou se nachází zbrojení naftou.

Kolejiště stanice tvoří 6 dopravních kolejí očíslovaných 1, 2, 4, 6, 8 a 10. Koleje č.1, 2, a 4 jsou využívány pro všechny vlaky (především pro osobní a rychlíky), kolej č.6 je určená pro nákladní vlaky, stejně jako kolej č.8, která ale navíc slouží i pro vlečkové soupravy a jako odstavná. Z koleje č.10 vychází před domažlickým zhlavím výhybkou č.11 místní trať do Heřmanovi Hutě a prudkým obloukem se ihned stáčí doprava. Kolej č.10 je tedy používána pro všechny vlaky z/do Heřmanovi Hutě. Přestože je to jediná dopravní kolej na kterou lze z místní trati do stanice přijet, vzhledem k dnešní hustotě provozu je nanejvýš dostačující. Dále je kolejiště tvořeno manipulačními kolejemi č.3 a 12, přičemž kusá kolej č.12 je využívána jako odstavná. Všechny koleje mají stavební spád 2,5 ‰ směrem k Plzni.

U kolejí č.1 a 2 jsou vybudována nová nástupiště, a to takovým způsobem, že u koleje č.2 je nástupiště od domažlického zhlaví k výpravní budově a u koleje č.1 od výpravní budovy k plzeňskému zhlaví. Zatímco vlaky od Plzně staví na průjezdné koleji, vlaky od Domažlic vždy zajíždějí na kolej č.2, a to i když se zde vlaky nekřižují. U koleje č.10 je pak ještě krátké nástupiště pro vlaky do Heřmanovi Hutě.

Ve stanici staví všechny osobní vlaky a vyjíždí odtud veškeré osobní spoje do Heřmanovy Hutě tvořené dnes motorovou jednotkou Regionova. V poslední době se také rozrostl podíl nákladní dopravy, neboť na vlečku vedoucí na kontejnerové překladiště jsou v hojném počtu vypravovány kontejnerové soupravy. Nepříjemností při odstavování nákladních vlaků ve stanici je nutnost rozpojení soupravy, aby byl zachován průchod od výpravní budovy ke koleji č.10, kde je nástupiště pro vlaky do Heřmanovy Hutě. K odstavení prázdných vozů se také občas používá vlečka bývalého podniku Likona.

Vlečky v okolí stanice

Jak už jsem se zmínil výše, v okolí Nýřan existovalo v 19.století velké množství hlubinných šachet pro těžbu černého uhlí, které byly se stanicí spojeny celou řadou normálněrozchodných i úzkorozchodných vleček. Většina z tratí se do dnešních dnů nezachovala, některé vlečky však přežily a sloužily dál podnikům využívajícím objekty bývalých dolů. Z koleje č.3 vycházela v minulosti na plzeňském zhlaví spojovací dráha do železniční stanice Plzeň-Valcha (ležící na trati 183 Plzeň-Klatovy). Provoz na ní byl ale ukončen v roce 1945, kdy byl zničen most přes Vejprnický potok. Zbytek trati od Nýřan sloužil dál jako asi 300 m dlouhá vlečka, využívaná až do roku 1998. Nepoužívaný kus trati byl nakonec v roce 2004 vytrhán a výhybka na plzeňském zhlaví snesena. Podloží odstraněné vlečky je ještě hodný kus za nádražím dodnes patrné.

Další vlečky vycházejí z koleje č.12, kde výhybkou č.8 odbočuje ze stanice asi 3 km dlouhá vlečka do ZUD a.s. Krimich Tlučná (původně důl Krimich II., nyní areál bývalých západočeských uhelných dolů a dalších podniků), kam se i dnes občas dopravují vozy se svitky plechu. Ihned za výhybkou č.8 leží (nyní již na vlečce ZUD, v km 0,025) ještě výhybka L1, na kterou navazuje kratší vlečka (398 m) vedoucí na nakládací plochu bývalého podniku Likona (původně důl Krimich I.). Nejdůležitější je však trať odbočující z vlečky ZUD úvratí v km 1,700. Jde o vlečku vedoucí dnes do kontejnerového překladiště společnosti Metrans, které obsluhuje Plzeň a okolní podniky. Právě tam směřují kontejnerové vlaky, které nejprve zajedou po vlečce ZUD skoro až do Tlučné, a pak přes úvraťovou výhybku sune lokomotiva soupravu do překladiště, kde se nachází celkem tři kusé koleje o délce 400 metrů se dvěma portálovými jeřáby pro manipulaci s kontejnery.

Poslední z dosud existujících tratí vychází výhybkou č. 18 z domažlického zhlaví situovaného do oblouku. Jde o asi 3 km dlouhou vlečku podniku Dioss a.s. Nýřany (původně důl Ziegler, poté podnik Tesla), na níž byla dříve provozována dokonce zaměstnanecká doprava, jak dokazuje krátké zarostlé nástupiště na okraji Nýřan. Podobně jako z vlečky ZUD Tlučná vychází i z této dvě další vlečky. První odbočuje v kilometru 0,508 a jde o vlečku bývalé strojírny FEXIM, druhá pak v km 1,191, tentokrát vlečka Lesní společnosti Stříbro a kovošrotu (původně důl Humboldt) o délce 282 m. Vlečka do Diossu přestala být využívána v roce 1994, v roce 2015 však zažila renesanci, když zde plzeňský IMC klub začal provozovat muzeální dráhu pro veřejnost, připomínající právě historii uhelných vleček v okolí Nýřan.

žst. Nýřany na fotomapě serveru Mapy.cz

<< zast. Tlučná  |  zast. Zbůch >>

© 2007-2018 Tomáš Richtr

Optimalizováno pro rozlišení 1024 x 768 px a vyšší.