Železniční stanice Stod je klasickou mezilehlou stanicí disponující vzhledem k dnešní hustotě provozu větším počtem kolejí než by bylo nezbytné, a to pěti dopravními a dalšími třemi manipulačními. Paradoxně je to však stanice s nejkratšími kolejemi na trati 180, nejdelší průjezdná kolej má užitečnou délku pouze necelých 500 metrů, což může někdy činit problémy při křižování s nákladními vlaky.
Stanice leží v km 134,951. Je vybavena reléovým staničním zabezpečovacím zařízením třetí kategorie cestovního systému s rychlostní návěstní soustavou, ovládaným výpravčím z dopravní kanceláře ve výpravní budově. Ze 4. a 5. sekce reléového pultu se ze stanice taktéž dálkově ovládá výhybna Chotěšov. Výpravčí ovládá také staniční rozhlas, který je rozmístěn po celém areálu stanice.
Původní výpravní budova byla pro špatný stav nahrazena v sedmdesátých letech 20.století novostavbou a v roce 1980 zcela odstraněna. Současná výpravní budova je krychlová s plochou střechou a moderněji řešeným zastřešením prvního nástupiště podél celé čelní stěny. Nezvykle působí též růžová fasáda, kterou jsou stěny budovy natřeny. Mimo dopravní kanceláře a zázemí pro zaměstnance je v budově umístěna výdejna jízdenek a čekárna s proskleným výhledem do kolejiště stanice. Z dalších budov v obvodu stanice zaujme cihlová hrázděná budova na domažlickém zhlaví, dříve zřejmě používaná jako skladiště či dílna. Klasické skladiště stojí potom u koleje č.5, na něj navazuje překládací plocha a prostá rampa pro najíždění automobilů na vozy, která dnes slouží potřebám kovošrotu. Další nakládací rampa se nachází také na druhé straně kolejiště, u koleje č.10. Ta přiléhá k mohutnému silu podniku Zemědělské zásobování a nákup Přeštice, do jehož areálu ústí navíc ještě samostatná vlečka. Posledními budovami ve stanici jsou menší bílý domek, sloužící zřejmě jako dílna, a vedle něho stojící remíza, která dnes slouží potřebám SŽDC. Je však pravděpodobné, že dříve tato remíza, nebo spíše její předchůdkyně, sloužila k deponování lokomotiv dlouhé vlečky k dolu Austria a Bayerovu dolu, která svého času odbočovala z širé trati mezi Stodem a Chotěšovem, do dnešních dnů se z ní však mnoho nedochovalo.
Kolejiště, jak jsem již uváděl výše, je tvořeno pěti dopravními kolejemi čísel 1,2,3,4 a 6, a třemi manipulačními čísel 5, 8 a 10. Uspořádání kolejiště i s dalšími kusými kolejemi je patrné z plánku. Spád kolejiště dosahuje 2,5 ‰ směrem k Domažlicím. Zajímavá je situace na plzeňském zhlaví, kde se kolejiště sbíhá nikoli do jedné, ale do dvou kolejí, a to stylem lichá skupina do průjezdné koleje č.1 a sudá skupina do koleje č.2. Tyto dvě koleje pak pokračují jako koleje č.1a a 2a dalších 54 metrů než se definitivně spojí do jediné koleje mířící do Plzně. Toto uspořádání zhlaví může mít dvě vysvětlení. Prvním je možnost posunu v sudé skupině, aniž by lokomotiva s menším počtem vozů blokovala průjezdnou kolej, druhou možností je snaha o alespoň jednu delší kolej, která by sloužila pro křižování s nákladními vlaky. Za plzeňským zhlavím překračuje trať silniční nadjezd s nedostatečnou únosností pro těžší vozidla, proto vede přes plzeňské zhlaví a obě koleje 1a a 2a ještě úrovňový přejezd napojený na silnici z obou stran mostu. Domažlické zhlaví kolejiště je již uspořádáno klasicky, navíc z něho vychází zmíněná vlečka do sila ZZN Přeštice. Vlečka je zřejmě v minimální míře dosud využívána.
Význam stanice je podobný jako u většiny ostatních mezilehlých stanic na trati 180. Stejně jako jinde, i zde staví pouze osobní vlaky, mezistátní rychlíky projíždějí. Přesto je Stod i stanicí konečnou, případně výchozí, a to pro několik málo osobních vlaků z/do Plzně, které z důvodu nízkých přepravních potřeb v určitých hodinách nepokračují dále k Domažlicím. Vzhledem k malé délce kolejí se stanice obvykle nepoužívá ani ke křižování s nákladními vlaky, pouze přebytečné koleje č.6, 8 a 10 se v poslední době používají k odstavování nepotřebných nákladních vozů.
žst. Stod na fotomapě serveru Mapy.cz
